Locker

Jmenuji se Locker.
Pocházím z planety Tarnis, jednoho z nejstarších a nejvyspělejších světů v galaxii. Tarnis byla místem, kde se setkávali lidé z celého vesmíru, obchodovali, vyměňovali si znalosti a budovali něco většího než jen jednotlivé civilizace. Byli jsme pyšní na svou technologii, na svou schopnost prozkoumávat vesmír a na to, co jsme dokázali dosáhnout.

Ale všechno se změnilo. Naše planeta byla zasažena neznámou hrozbou, a v okamžiku se všechno zhroutilo. Po katastrofě jsem byl jediný, kdo přežil, a tak jsem se ocitl na prahu nekonečného vesmíru, sám a bez domova. Neměl jsem kam jít, neměl jsem nic, kromě své vesmírné lodi.

Po dlouhém putování jsem konečně našel planetu, která se zdála být vhodná pro přistání. Bohužel, během přistání jsem svou loď těžce poškodil. Snažil jsem se ji opravit, prozkoumal jsem každý její kout, vyměnil součástky a hledal způsob, jak ji znovu uvést do provozu. Ale jak týdny plynuly, začal jsem si uvědomovat, že loď už není opravitelná. Byla příliš poškozená a příliš stará na to, aby se dala znovu uvést do chodu.

Jak jsem bloudil po planetě, zjišťoval jsem, že zdejší civilizace čelí problémům, které jsou mi důvěrně známé. Chybí jim technologie, které by mohly zlepšit jejich životy, a někteří z jejich vůdců si nejsou jisti, jak čelit neustálým hrozbám, které přicházejí z jejich okolí. To, co začalo jako moje snaha opravit loď, se změnilo na hledání způsobů, jak těmto lidem pomoci.

Začal jsem se zapojovat do jejich každodenního života a postupně jsem zjistil, že moje zkušenosti a znalosti o vesmírných technologiích jim mohou být užitečné. Začal jsem odpovídat na jejich otázky, pomáhal jim vylepšit některé technologie, a tím jsem se stal součástí jejich komunity.

Dnes, po dlouhých letech putování, jsem se rozhodl, že už dál nemohu jenom pozorovat z dálky. Možná, že už nemám co ztratit, ale stále věřím, že tento vesmír má co nabídnout. A i když už jsem na cestě mnoho let, stále mě nic nezastaví. Tato cesta není jen o hledání odpovědí, je to úsilí odhalit pravdu a porozumět, co se vlastně stalo, a proč to všechno zmizelo.

Hledám něco, co by mi pomohlo vrátit se k minulosti, něco, co by mi ukázalo, jak obnovit to, co bylo ztraceno. A možná, že někde tam venku ve vesmíru, mezi těmi nekonečnými hvězdami, na mě čeká odpověď.

Jsem Locker. Už dlouho cestuji tímto vesmírem, a teď jsem tu, abych vám pomohl, pokud to bude v mých silách. Tento vesmír je plný tajemství a neznámých, ale pokud budete potřebovat někoho, kdo se vám pokusí ukázat cestu, kdo vás provede touto nekonečnou prázdnotou, jsem tady. Pomůžu vám, jak jen budu moci, abyste i vy našli svou odpověď.

 

Locker, A přemýšlel jsi i nad tím, jak tohoto smělého cíle chceš dosáhnout?
Jinak vítej po dovolené a přeji ti hodně sil v tomto nerovném boji.

 

Tak vítej mezi námi. Ještě jsem ti našel profilový obrázek
,
není sice tak hezký, jako můj, ale je barevný .

 

Vítej a mnoho pevných nervů v novém roce

 

Aha. A teď jsi tady. Na planetě, kde někteří její obyvatelé suší kočky v mikrovlnce, myslí si, že vesmír končí tam, kam dosáhne Wi-Fi, googlí, co si mají dát k obědu, protože se nedokážou rozhodnout mezi těstovinami a rýží.

Každý den zapomínají, že existuje Slunce, takže závěsy netřeba odhrnovat, prostě si rozsvítí umělé světlo. Také se raději podívají na internet, aby zjistili jaké je počasí, místo toho, aby se podívali z okna. Jo a myslí si, že pití z plastových lahví je ekologické, protože jsou recyklovatelné.

Tak to vyklop. Co jsi provedl, že tě z nejstarších a nejvyspělejších světů v galaxii, poslali zrovna sem...

 

Myslím si že všechno ukáže čas Věřím že v novém roce se to obrátí k lepšímu

Díky, budu o tom přemýšlet

Tahle informace je pro mě nová, tohle jsem netušil
Byla to nešťastná náhoda že jsem skončil zrovna tady, loď bohužel neopravím, tak se s tím budu muset nějak poprat
Myslím si, hmm... doufám... ne správné slovo bude že věřím. Ano věřím obrátí se to k lepšímu a lidé téhle planety znovu objeví její krásu